Pro potřeby hodnocení krajinného rázu je třeba nejdříve identifikovat a popsat jednotlivé složky (přírodní, kulturní, historické) a určit jejich podílení se na krajinném rázu daného místa. Tyto složky je vhodné rozdělit podle svého charakteru na složky primární, sekundární a terciární krajinné struktury.

Primární krajinná struktura (přírodní predispozice, přírodní subsystém) je to, co je geneticky primární, co vzniklo nezávisle na člověku a jeho záměrech, a co z části přetrvává a trvale působí i v krajině zcela přeměněné člověkem. Pro potřeby hodnocení krajinného rázu hrají nejvýznamnější roli georeliéf (geomorfologie, geologické podloží, půdy), dále zejména hydrologická síť a vegetace.

Sekundární krajinná struktura (kulturně technický subsystém) je tvořena výtvory člověka přetvářejícího primární krajinnou strukturu. Výsledek sekundární krajinné struktury je pro potřeby krajinného rázu nejlépe charakterizován pomocí LANDUSE (využití krajiny).

Terciární krajinná struktura (její kulturně-historický subsystém) je tvořen těmi hmotnými výtvory, které jsou spjaty s duchovní orientací společnosti v době jejich vzniku. Vzniká paralelně se sekundární strukturou, a to jako ta část vnějšího hmotného světa, která nemá zjevnou souvislost s praktickými funkcemi.